Pro renminbi to byl mimořádný rok. Na jedné straně zjevně zklamal investory, kteří očekávali, že měna posílí, protože čínská ekonomika se na konci roku 2022 vymaní z politiky nulového kurzu.
Místo toho po krátkém oddechu oslabila vůči americké měně od lednových minim o zhruba 8,5 %, až našla spodní hranici na úrovni zhruba 7,30 renminbi za dolar. Tento vývoj odrážel přetrvávající slabost čínské ekonomiky a velký odliv kapitálu. V poslední době renminbi posiluje, což je však v souladu s ostatními měnami, protože americký Federální rezervní systém přešel na méně jestřábí tón v otázce úrokových sazeb.
Tentýž slabý renminbi však v roce 2023 dosáhl něčeho docela působivého: rychlého nárůstu jeho přeshraničního používání. Od roku 2004, kdy Čína začala prosazovat internacionalizaci své měny, její podíl na globálních platbách do značné míry stagnoval. Letos však její podíl vzrostl z 1,9 % v lednu 2023 na 3,6 % v říjnu.
Tento podíl zůstává nízký ve srovnání s dolarem (47,25 %) a eurem (23,36 %). Růst by však mohl naznačovat změnu. A Čínská lidová banka oznámila prudký nárůst transakcí na běžném účtu denominovaných v renminbi. Téměř 30 % obchodu se zbožím a službami do země a ze země bylo vypořádáno v této měně.
Při pohledu na hlavní příčiny této změny vystupuje do popředí několik otázek. Zaprvé se zdá, že Čína stále více usiluje o vypořádání svého obchodu v renminbi. Zdá se, že důvody, které za tím stojí, jdou nad rámec snižování nákladů na zajištění, které existovaly vždy. Je to samozřejmě také dáno geopolitickými obavami.
Snížení závislosti na americkém dolaru nebo jiných měnách skupiny G7 je pro Čínu stále důležitější vzhledem k zesílení západních sankcí vůči Rusku po jeho invazi na Ukrajinu v roce 2022 a napětí s USA kvůli Tchaj-wanu. Tyto sankce se také zdají být katalyzátorem pro ostatní země, aby přijaly renminbi pro obchodní vypořádání. Skutečnost, že Čína měla připravený svůj vlastní mezinárodní platební systém (Cips), který bylo možné použít, když západní sankce zasáhly Rusko, tomu nepochybně napomohla. Některé mezinárodní platby v renminbi zúčtované prostřednictvím Cips nepoužívají systém mezibankovních zpráv Swift, což velmi ztěžuje jejich dohledání. To také znamená, že podíl renminbi na globálních přeshraničních transakcích může být podhodnocen.
Kromě zřízení Cips zavedly čínské orgány další důležité nástroje na podporu internacionalizace renminbi, jako jsou dvoustranné měnové swapy mezi PBoC a více než 30 centrálními bankami. Tyto swapové linky dříve ležely nečinně v hostitelských centrálních bankách, ale nyní se začínají stahovat vzhledem k rostoucím finančním potřebám některých rozvíjejících se zemí. Významným příkladem je Argentina, která již ze své swapové linky stáhla ekvivalent 1 miliardy USD v renminbi, aby pokryla splátky MMF. Čínské úřady také zvýšily úsilí o zvýšení likvidity renminbi v zahraničí zřízením clearingových center pro tuto měnu.
Ačkoli všechna tato institucionální opatření mohou jistě zvýšit offshore likviditu renminbi, zůstane tato likvidita omezená vzhledem k tomu, že měna není směnitelná. Jinými slovy, pro společnosti bude obtížné použít renminbi, které získaly ze svého vývozu do Číny, na cokoli jiného než na nákup zboží za čínskou měnu nebo na splácení dluhu touto měnou. Přijímáním plateb – nebo financování – v renminbi země fakticky zvyšují svou závislost na Číně.
V tomto druhém bodě čínské banky využívají renminbi také pro své úvěry v zahraničí. Ten se v říjnu 2023 zvýšil na 28 % celkového objemu přeshraničních úvěrů ze 17 % na konci roku 2021. Mnohem vyšší náklady na financování v dolarech než v renminbi usnadňují hostitelským zemím přijímat financování v čínské měně. K neochotě země půjčovat v dolarech přispívá také velký odliv kapitálu z Číny.
Zároveň však renminbi nedosahuje takových úspěchů jako investiční měna. Podíl zahraničních investic na čínských pevninských trzích se již 18 měsíců snižuje. To platí zejména pro zahraniční investory s pevným výnosem. Jejich podíl na držbě dluhopisů na pevnině klesl z 3,5 % na vrcholu na 2,5 % v červnu 2023.
Tuto rostoucí dichotomii lze vysvětlit zvláštnostmi Číny. Na jedné straně se čínská ekonomická dominance promítá do pákového efektu při vnucování svých měn. Současně nedostatečná směnitelnost čínské měny velmi ztěžuje investorům, kteří chtějí nakupovat aktiva v renminbi.
Zdroj: Financial times