I po zavedení vysokých cel na dovoz čínských elektromobilů, které oznámila Bidenova administrativa, zůstanou některé modely levnější než konkurenční americká auta. To ukazuje na hluboce zakořeněné problémy, kterým čelí politika USA v oblasti elektromobilů. Sto procentní clo na elektromobily, oznámené v pátek s platností od 27. září, je výsledkem čtyřleté kontroly kvůli tomu, co Úřad obchodního zástupce USA označil za neférové obchodní praktiky.

USA dovážejí z Číny jen málo elektromobilů, takže tento krok administrativy, který je součástí širšího zvýšení cel na čínské zboží, je především preventivní a má za cíl poskytnout americkému průmyslu čas na dohnání.

„Čínské průmyslové politiky zaměřené na elektromobily by mohly ohrozit federální investice do tohoto sektoru,“ uvedl Úřad obchodního zástupce USA v pátečním oznámení.

Ačkoliv se Bidenova administrativa snaží urychlit přechod na elektromobily pomocí státní podpory, Čína má díky desetiletému národnímu úsilí stále náskok v produkci i adopci. Elektromobily tvořily v červenci více než 10 % prodeje vozidel v USA, zatímco v Číně to bylo kolem 50 % — což je výrazně nad celosvětovým průměrem asi 20 %, uvádí společnost MarkLines.

V USA chybí jak infrastruktura pro nabíjení elektromobilů, tak modely v cenově dostupném rozmezí. Velcí čínští výrobci, jako například BYD, využívají rozsáhlé domácí dodavatelské řetězce, které jim umožňují konkurovat na přeplněném trhu a nabízet elektromobily za ceny pod 25 000 dolarů.

Ani přední výrobce Tesla se v USA nedostal pod hranici 30 000 dolarů. Žádný americký elektromobil zatím není tak levný jako auta na benzín. Joe McCabe, CEO výzkumné společnosti AutoForecast Solutions, uvedl, že nejnižší cena elektromobilu BYD v USA je 12 000 dolarů. I s 100% clem bude BYD nabízet nejlevnější elektromobil na trhu za méně než 25 000 dolarů.

Podle McCabea čínským výrobcům nejde o ziskovost. Bidenova administrativa se obává, že čínští výrobci budou hledat způsoby, jak se celně vyhnout. I kdyby BYD postavil továrnu například v Mexiku, „je to čínská firma,“ uvedla ministryně obchodu Gina Raimondo na summitu o dodavatelských řetězcích pořádaném Radou pro zahraniční vztahy tento měsíc.

Další obavou Washingtonu je pomalý pokrok v snižování závislosti na Číně, pokud jde o baterie, které tvoří 30 % nákladů na elektromobily. Dovoz čínských baterií do USA dosáhl v první polovině roku 2023 hodnoty 6,2 miliardy dolarů, což představuje přibližně 40% nárůst oproti roku 2022 a šestinásobný růst za poslední tři roky.

Někteří v USA volali po vyloučení čínských baterií z vyšších cel, ale Úřad obchodního zástupce USA uvedl, že to „není v souladu s prezidentovým směrem, který se široce vztahuje na všechny lithium-iontové baterie, a je v rozporu s cíli diverzifikace dodavatelských řetězců a snížení závislosti na Číně v průmyslu, na který se Čína zaměřuje.“

Nedostatek pokroku ve vytváření dodavatelského řetězce elektromobilů nutí některé americké automobilky přehodnotit své investiční plány. General Motors odložil zahájení výroby ve své továrně na baterie v Indianě o přibližně rok, na projektu spolupracuje i Samsung SDI. Japonská společnost Panasonic Holdings snížila svůj produkční cíl pro baterie do elektromobilů, zejména v Severní Americe, o zhruba 30 % oproti původnímu plánu.

„Realita je taková, že v USA zatím neexistuje žádný dodavatelský řetězec pro těžbu a zpracování materiálů do baterií,“ uvedl vedoucí pracovník japonské automobilky v Severní Americe.

Čínské ministerstvo obchodu v sobotu reagovalo na oznámení USA o clech prohlášením, že „Čína přijme nezbytná opatření k důrazné obraně zájmů čínských firem.“

Ministerstvo uvedlo, že cla naruší globální dodavatelské řetězce, ale nepřispějí k řešení obchodních deficitů a problémů s konkurenceschopností amerického průmyslu.

Zdroj : Nikkei Asia, zdroj úvodní fotografie: Bloomberg