Odborníci oslovení ČTK sdílí názor, že ačkoli inflační statistiky vykazují příznivý vývoj, členové bankovní rady varovali před proinflačními riziky v případě předčasného uvolnění měnové politiky. Guvernér ČNB Aleš Michl také minulý týden vyloučil snižování sazeb na zářijovém jednání.

„Spotřeba domácností zůstává utlumená, mzdy nerostou výrazně, a vláda nadále hovoří o snižování rozpočtového deficitu. Navíc se neočekává další zvýšení cen energií, což by mohlo ovlivnit inflaci,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Hradil identifikuje tři hlavní překážky pro snížení úrokových sazeb. První z nich je rychlejší oslabení české měny, než ČNB očekávala, což přispívá k vyšší inflaci. 

Druhou překážkou je výrazné zdražení ropy, které bude pravděpodobně dlouhodobější a postupně ovlivní celou ekonomiku, protože ropa je klíčovým vstupem pro většinu ekonomických činností. 

Třetí překážkou bude až leden příštího roku, kdy se ukáže, zda firmy zvýší ceny v reakci na nové podmínky. To by mohlo znovu podnítit inflaci a ČNB by proto zůstala opatrná ohledně snižování sazeb.

Generální ředitel investiční platformy Fingood Vít Endler souhlasí s tím, že zatím není pravděpodobné, že by ČNB snižovala sazby, protože vysoká inflace má stále silný vliv. Analytici z Raiffeisenbank zdůrazňují, že ekonomická situace neposkytuje silné argumenty pro růst sazeb, ačkoli někteří členové bankovní rady se pravděpodobně přikloní k zachování sazeb stabilními.

Jaromír Gec z Komerční banky nepředpokládá snižování sazeb do konce roku, ale domnívá se, že v roce následujícím by mohlo dojít k razantnějším snižováním sazeb, které by mohly snížit základní sazbu na čtyři procenta do konce roku 2024.

Guvernér ČNB Aleš Michl a další členové bankovní rady se vyjádřili opatrně k brzkému snižování sazeb, a i když viceguvernér Jan Frait nevyloučil možnou změnu do konce roku, celkově se zdá, že ČNB zůstane opatrná ohledně snižování úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK