Poprvé v tomto cyklu ECB snížila sazby letos v červnu, zatímco na červencovém zasedání je ponechala beze změny. Podle ekonomů by toto uvolnění měnové politiky mělo podpořit hospodářství eurozóny, které se v poslední době potýká se slabým růstem.

ECB začala zvyšovat úrokové sazby předloni v červenci, aby dostala inflaci pod kontrolu. V říjnu loňského roku však zvyšování sazeb přerušila. Inflace v eurozóně dosáhla svého vrcholu na 10,6% předloni, ale letos v srpnu klesla na 2,2%.

Někteří představitelé ECB v červnu kritizovali snížení sazeb jako unáhlené, s odůvodněním, že pokrok v dosažení inflačního cíle 2% se zastavil. Prezidentka ECB Christine Lagardeová následně vyjádřila opatrnost ohledně dalšího snižování sazeb.

Zářijové snížení hlavní úrokové sazby bylo výraznější než snížení depozitní sazby kvůli změnám v provozním rámci měnové politiky, které vstoupí v platnost tento měsíc. Rozdíl mezi sazbou pro hlavní refinanční operace a depozitní sazbou činí 0,15 procentního bodu.

„Na základě aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky je vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce,“ uvedla ECB ve čtvrtečním prohlášení. Banka zároveň zdůraznila, že inflace zůstává vysoká, ale neavizovala další snižování sazeb v říjnu. ECB rovněž potvrdila své odhodlání vrátit inflaci k cíli ve výši 2%.

V nové prognóze ECB potvrdila inflační výhled z června, ale mírně zhoršila výhled hospodářského růstu. Inflace by podle ní letos měla činit 2,5%, v příštím roce klesnout na 2,2% a v roce 2026 dosáhnout 1,9%. Hospodářský růst pro letošní rok ECB odhaduje na 0,8%, pro příští rok očekává růst HDP o 1,3% a v roce 2026 o 1,5%, což je ve všech případech o desetinu procentního bodu horší než v červencové prognóze.

Na tiskové konferenci po zasedání ECB prezidentka Lagardeová uvedla, že rozhodnutí o úrokových sazbách bylo jednomyslné. Na otázku ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb zopakovala, že banka bude nadále postupovat na základě nových ekonomických dat a nemůže předjímat budoucí rozhodnutí.

Hlavní úroková sazba je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tak, kolik banky zaplatí za půjčení peněz od ECB. Depozitní sazba je sazba, kterou ECB platí bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Nižší depozitní sazba motivuje banky více půjčovat peníze do ekonomiky než je ukládat u ECB. I když není depozitní sazba hlavní sazbou v eurozóně, pro měnové operace ECB je nyní klíčová.

ECB bude letos o měnové politice jednat ještě v říjnu a prosinci. V prosinci navíc zveřejní aktualizovanou makroekonomickou prognózu.

Zdroj: ECB, ČTK, zdroj úvodní fotografie: Bloomberg