ECB, která se zaměřuje na boj proti nejvyšší inflaci za poslední dekády, si ponechala úrokové sazby beze změn a nezmiňovala se o jejich možném snížení.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že inflace brzy dosáhne dna a cenové tlaky zůstanou významné, což je výrazně jiný postoj než nedávný holubičí přístup Jerome Powella z Federálního rezervního systému USA.

„Není čas na snižování bdělosti,“ prohlásila Lagardeová, dodávající, že je stále co dělat a že to může znamenat udržení současných sazeb.

Lagardeová, která se označila za rekonvalescentku po COVID-19 a mluvila tišeji než obvykle, uvedla, že snižování sazeb nebylo předmětem diskuse.

ECB rovněž oznámila plány na postupné ukončení svého posledního programu nákupu dluhopisů, pozůstatku pandemie COVID-19.

Mohit Kumar, hlavní ekonom společnosti Jefferies, řekl, že ECB nezaujala holubičí postoj jako americký Fed a že sazby zůstanou na současných úrovních ještě nějakou dobu.

Inflace v eurozóně byla v listopadu na úrovni 2,4 %, přičemž se očekává její mírný vzestup v důsledku daňových změn a nižší srovnávací báze.

Lagardeová uznala, že základní cenové tlaky klesají, ale domácí inflace, ovlivněná především mzdovými náklady, zůstává stabilní.

Lagardeová poukázala na potřebu hlubšího porozumění mzdovým dynamikám a jejich dopadu na podniky.

Jediný náznak ohledně načasování možného snížení sazeb naznačila první polovina příštího roku jako období s důležitými údaji, což značí, že snížení sazeb není pravděpodobné před červnem nebo červencem.

Obchodníci mírně snížili své sázky na snížení sazeb ECB, které nyní očekávají od dubna, nikoli od března, s celkovým poklesem o téměř 150 bazických bodů, oproti 160 bazickým bodům před čtvrtečním rozhodnutím.

Carsten Brzeski, globální vedoucí oddělení makra ve společnosti ING, poznamenal, že by byl zapotřebí výrazný hospodářský pokles a/nebo trvalý pokles inflace pod 2 %, aby ECB snížila sazby v tak významné míře.

Po rozhodnutí z čtvrtka zůstává depozitní sazba ECB na rekordní úrovni 4 %. V červenci 2022 byla sazba na úrovni minus 0,5 %.

Aktualizované ekonomické projekce ECB předpovídají nižší inflaci a růst, zejména pro příští rok, s očekáváním, že celková inflace dosáhne v průměru 5,4 % v roce 2023, 2,7 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026.

Lagardeová zdůraznila, že tyto prognózy jsou založeny na tržních cenách před zvýšením sázek na snížení sazeb ECB na začátku měsíce.

Snížení údaje o inflaci za listopad a komentáře Isabel Schnabelové z bankovní rady ECB byly považovány za holubičí, což vedlo k poklesu výnosů dluhopisů a zmírnění výpůjčních nákladů.

Dluhopisy získaly impuls po oznámení Fedu o možném snížení výpůjčních nákladů v příštím roce, což bylo interpretováno jako až tři snížení.

Tento vývoj na trhu s dluhopisy umožnil ECB ukončit svůj program nouzových nákupů Pandemic, zavedený na začátku pandemie COVID-19.

Program měl běžet až do konce příštího roku, ale ECB oznámila, že nahradí splatné dluhopisy jen do června a ve druhé polovině roku postupně ukončí reinvestice.

Zdroj: Reuters