ECB v září ukončila svůj nejrychlejší cyklus zvyšování úrokových sazeb a vzhledem k tomu, že inflace nyní zpomaluje, téma uvolnění politiky se plíživě dostává na pořad dne, ačkoli investoři a tvůrci politiky se v názoru na načasování prvního kroku značně rozcházejí.
„Je lepší ještě chvíli počkat, než udělat předčasný odchod z této restriktivní úrovně, a pak třeba muset udělat revers,“ řekl v rozhovoru Valimaki, člen bankovní rady Bank of Finland.
„Musíme se vyhnout předčasnému vyhlášení vítězství nad inflací. Bylo by lepší počkat, jak se budou vyvíjet údaje o mzdách,“ dodal Valimaki. Valimaki je dočasným, ale hlasujícím členem Rady guvernérů ECB, který zastupuje guvernéra Olliho Rehna v době, kdy vede kampaň na post příštího finského prezidenta.
Několik klíčových zemí eurozóny bude v nadcházejících měsících stanovovat mzdy a hlavní ekonom ECB Philip Lane uvedl, že ECB bude mít klíčové údaje k dispozici do červnového zasedání, což se považuje za náznak, že do té doby nedojde ke změně sazeb.
Investoři však sázejí na mnohem rychlejší obrat a vidí snížení rekordně vysoké 4% depozitní sazby o 150 bazických bodů, přičemž první krok by měl přijít v březnu nebo dubnu.
Valimaki odmítl schválit jakýkoli kalendář politických opatření, ale uvedl, že zatím neviděl žádné údaje o mzdách, které by naznačovaly, že vlastní prosincové projekce a výhled sazeb ECB by byly nesprávné.
Agresivní stanovení ceny za snížení sazeb by ve skutečnosti mohlo akci ECB spíše odsunout než urychlit, protože volnější podmínky financování, které se již projevily nižšími náklady na obsluhu hypoték s pohyblivou sazbou, by mohly dokonce zvednout inflaci.

„To však závisí na tom, že naše prognózy budou správnější než prognózy trhu, a v to rozhodně věříme,“ řekl Valimaki.
Ve druhé polovině loňského roku blok utrpěl slabý, případně záporný růst, ale Valimaki uvedl, že stále sází na „měkké přistání“ neboli oživení v letošním roce po mírném poklesu, i když rizika jsou vychýlena směrem k negativnějšímu výsledku.
Při zvažování klíčové debaty, která by mohla ovlivnit politiku na další roky, Valimaki uvedl, že ECB by si měla ponechat nákupy dluhopisů a dlouhodobé úvěry bankám jako trvalé nástroje pro poskytování likvidity finančnímu sektoru.
ECB v současné době diskutuje o svém operačním rámci a její rozhodnutí, které má být přijato letos na jaře, ovlivní, jak velká by byla rozvaha ECB v neutrálním nastavení a jak by banky mohly přistupovat k financování centrální banky.
Klíčová debata se vede o tom, zda by ECB měla udržovat „strukturální portfolio“ aktiv, takže by v systému byl dostatek likvidity, nebo zda by financování mělo být poskytováno na vyžádání.
„Podle mého názoru je vhodnější využívat jak přímé nákupy, tak úvěrové operace na trvalém základě k zajištění strukturální likvidity bankovního systému,“ řekl Valimaki.
Takové operace by mohly zajistit stabilní a dobře rozloženou finanční likviditu v celé eurozóně, která je mnohem více ekonomikou založenou na bankovním financování než Spojené státy.
Celkový objem rozvahy ECB se však bude nadále zmenšovat bez ohledu na to, kterou možnost ECB zvolí, a přebytečná likvidita, která nyní činí 3,5 bilionu eur, se bude ještě nějakou dobu zmenšovat, řekl Valimaki.
Zdroj: Reuters