Reaktor o výkonu 826 megawattů (MW) spuštěný v roce 1975 byl od listopadu 2011 odstaven po jaderné katastrofě ve Fukušimě, která v březnu přiměla Japonsko odstavit většinu svých reaktorů a zpřísnit bezpečnostní normy.
Na základě zvláštního vládního rozhodnutí s prodloužením životnosti nad standardní limit 40 let se reaktor č. 2 Takahama stává třetím typem reaktoru v Japonsku, který je po Mihamě č. 3 a Takahamě č. 1 společnosti Kansai Electric opět v provozu.
Dovoz LNG do Japonska, druhého největšího odběratele paliva na světě za Čínou, klesl v červenci o 17,4%, jak ukazují celní údaje díky restartu jaderné energetiky a rostoucímu využívání obnovitelné energie.
Kansai očekává, že její náklady na nákup paliva klesnou o 12 miliard jenů (81 milionů dolarů) měsíčně díky restartu Takahama č. 1 a č. 2, řekl novinářům prezident Nozomu Mori. Kansai předpovídá rekordní zisk pro rok do 31. března 2024.
Po pátečním restartu má Japonsko v provozu 12 reaktorů o kombinovaném výkonu 11,6 GW tedy třetinu z 33,1 GW výkonu z 33 reaktorů určených pro komerční využití.
Analytici říkají, že každý gigawatt jaderné energie odpovídá milionu metrických tun LNG ročně, takže restartování by mohlo letos snížit roční dovoz o desetinu. To by znamenalo nejprudší pokles od katastrofy ve Fukušimě a pomůže to i snížit ceny LNG v Asii.

Kansai je největším japonským provozovatelem jaderných elektráren, přičemž všech jeho sedm reaktorů schválených pro komerční využití je nyní v provozu. Plánuje pozastavit Takahamu č. 3 pro údržbu od 18. září, aby plně obnovila provoz v lednu.
Vzhledem k tomu, že japonská jaderná a obnovitelná energie ještě nemohou plně nahradit plyn. Zásoby LNG veřejných služeb do 10. září zůstaly na nejnižší úrovni za téměř jeden až jeden a půl roku již druhý týden po sobě, uvedlo ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu.
Energetické společnosti, které drží přibližně polovinu japonských zásob LNG, měly zásoby ve výši 1,68 milionu tun, což je mírný nárůst oproti hodnotě 1,66 milionu z 3. září, protože chladnější počasí snížilo potřebu klimatizace.
Takeo Kikkawa, prezident International University of Japan, věří, že do roku 2030 bude spuštěno maximálně asi 20 reaktorů, neboli 15% využitelné energie, což nedosahuje vládního cíle 20–22% kvůli zdlouhavému schvalování a potížím získat souhlas od místních komunit.
“Japonsko bude muset v roce 2030 nadále nakupovat více fosilních paliv, než si stanovilo,“ řekl agentuře Reuters Kikkawa, který se specializuje na energetický průmysl.
Zdroj: Reuters, zdroj úvodní fotografie: Nikkei Asia