„Díky přísné měnové politice jsme inflaci stlačili na úroveň 8,5%. Až do konce roku se bude pohybovat v rozmezí sedmi až devíti procent. Jsem přesvědčen, že naše důsledná měnová politika přinese plody, a inflace se v první polovině nadcházejícího roku stabilizuje na úrovni kolem dvou procent,“ řekl. Přesto podle něj zůstává inflace neobvykle vysoká.
„Nemůžeme očekávat snížení sazeb v blízké budoucnosti, například v září či říjnu,“ upozornil.
Michl zdůraznil, že v minulosti byly úrokové sazby velmi nízké, dokonce nulové. V letech 2016 a 2017 byl v oběhu velký objem peněz, což Michl považuje za jednu z největších chyb ČNB v její historii.
Podle Michla je současná ekonomická situace důsledkem těchto rozhodnutí, což má za následek například vyšší náklady na hypotéky a úvěry a stagnaci na úvěrovém trhu. Nevidí, že by peníze v budoucnosti byly tak levné jako v minulosti. „Naším směřováním je spíše zvyšování úrokových sazeb v příštím pětiletku oproti tomu, co jsme zažili v posledním desetiletí. Naším cílem je být tvrdou měnovou politikou, abychom zajistili, že jádrová inflace nebude nejvyšší v celé Evropské unii,“ uzavřel.
Jádrová inflace, jež odráží vliv cen potravin a energií, zůstává v prognózách nad třemi procenty. Podle Michla aktuální úroveň této inflace neumožňuje zredukovat úrokové sazby. Je třeba si uvědomit, že jádrová inflace vylučuje sezonní kolísání, dopad změn regulovaných cen, efekty daňových změn a další administrativní kroky.
V srpnu byla meziroční inflace nižší, když klesla na 8,5% z červnových 8,8%. Podle odborníků tyto čísla poslouží ČNB jako argument pro zachování základní úrokové sazby na úrovni sedmi procent na zářijovém zasedání. Zpomalení meziroční inflace je výsledkem srovnání s vysokou loňskou hodnotou, tento vliv se však postupně snižuje, domnívají se analytici.
Zdroj: ČTK, zdroj úvodní fotografie: ČNB