Již třetí měsíc po sobě se meziroční tempo růstu cen v eurozóně snižuje, což zpochybňuje názory Evropské centrální banky (ECB) o přetrvávající vysoké inflaci. Analytici nyní předpokládají, že ECB by mohla začít snižovat základní úrokové sazby již na jaře. ECB začala sazby zvyšovat v červenci minulého roku a základní sazbu postupně zvýšila na 4,50%.

Ekonomové očekávali listopadový pokles cen, avšak průměrně předpokládali snížení inflace pouze na 2,7%. Větší pokles inflace přináší úlevu domácnostem, které čelí krizi životních nákladů, zvláště vzhledem k tomu, že před rokem byla inflace v eurozóně nad deseti procenty.

V České republice, která není členem eurozóny, míra inflace v říjnu stoupla na 8,5%, což je jedna z nejvyšších hodnot v EU. Listopadová data pro Česko nejsou k dispozici; před rokem inflace v Česku dosáhla 15,1%.

Z hlavních složek inflace v eurozóně nejvíce vzrostly ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst činil 6,9%, ve srovnání s 7,4% v říjnu. Meziměsíčně ceny v této kategorii vzrostly o 0,4%. V dominantním sektoru služeb míra inflace klesla na 4% z říjnových 4,6%, meziměsíčně ceny v tomto sektoru klesly o 0,9%.

Ceny energií v eurozóně podle předběžných údajů v listopadu meziročně poklesly o 11,5%, což je více než 11,2% pokles v říjnu. Meziměsíčně energie zlevnily o 2,2%.

Rychlý pokles inflace směřuje k dvouprocentnímu cíli ECB pro zachování cenové stability. Přesto tvůrci měnové politiky varují před přílišným optimismem, zdůrazňujíce, že konečná fáze boje s inflací může být nejtěžší. Guvernér italské centrální banky Fabio Panetta z ECB poukázal na rizika spojená s příliš dlouhým udržováním vysokých úrokových sazeb a zdůraznil potřebu vyhnout se zbytečným škodám na ekonomice.

Investoři stále více přehlížejí výslovná doporučení prezidentky ECB Christine Lagardeové ohledně udržení stabilních úrokových sazeb na několik čtvrtletí. Nyní se zdá, že očekávají, že ECB v příštím roce sníží základní sazby celkem o 115 bazických bodů, přičemž první snížení je téměř jisté do dubna. Hlavním důvodem tohoto odlišného pohledu je fakt, že projekce ECB nebývají přesné, jak uvádí agentura Reuters. V posledních letech byla ECB několikrát nucena ustoupit od svých vlastních doporučení.

Ekonomové upozorňují, že hospodářský růst v eurozóně je slabší, než ECB očekávala, trh práce se zhoršuje a poptávka po úvěrech klesá. To vše nasvědčuje rychlému poklesu inflace. „Výraznější dopady zpřísňování měnové politiky se teprve projeví, neboť úrokové platby stále rostou,“ říká ekonom banky ING Bert Colijn. „Trh má pravdu, když počítá se snižováním sazeb v roce 2024. Myslíme si, že první snížení by mohlo přijít už toto léto,“ dodává.

Zdroj: ČTK