Přehled o nedávné historii ukazuje, jakým způsobem bojovala Evropská centrální banka (ECB) s inflací v Estonsku (horní polovina obrázku) a jak Česká národní banka (ČNB) řešila inflaci v Česku (spodní polovina obrázku).

ECB držela svoji úrokovou sazbu v záporných hodnotách, i když inflace v Estonsku překročila hranici 20 % (srovnání modré a bílé křivky). ECB dlouho chybně považovala inflaci za dočasný důsledek pandemie COVID-19, který se sám od sebe vyřeší.

Na druhé straně začala ČNB zvyšovat úrokové sazby zhruba o rok dříve než ECB (srovnání fialové a modré křivky). ČNB tím lépe a dříve než ECB rozpoznala, že inflace není jen dočasný jev spojený s pandemií, a začala s jejím důsledným řešením.

Díky těmto včasným krokům se česká inflace zastavila pod úrovní 20%, zatímco estonská inflace stoupla až na 25% (srovnání zelené a bílé křivky). Pokud by ECB řešila českou inflaci, lze se důvodně domnívat, že inflace v ČR by dosáhla až 25-30%.

Je také důležité vzít v úvahu, že estonská inflace vzrostla na 25% z převážně negativní úrovně v roce 2020. Mezi rokem 2020 a polovinou roku 2022 dovolila ECB estonské inflaci vzrůst až o téměř 27 procentních bodů. Česká inflace dosáhla maximálně 18% z úrovně kolem 3% v roce 2020.

ECB tedy nechala v kritickém období estonskou inflaci vzrůst téměř o 27 procentních bodů, zatímco ČNB dovolila inflaci v Česku vzrůst pouze o 15 procentních bodů. To znamená, že ČNB omezila inflaci v Česku na polovinu rozsahu, v jakém inflace v Estonsku rostla.

Estonská inflace nad hranicí 20% setrvala sedm měsíců v řadě (bílá křivka), zatímco česká inflace tuto hranici nepřekročila ani jednou (zelená křivka). Inflace v Česku nebyla příjemná, ale s eurem, a tedy s intervencí ECB, by byla ještě výrazně vyšší.

Zdroj: TRINITY BANK