Luis De Guindos poukázal na to, že pokles průmyslové aktivity má dopad i na sektor služeb. Podle jeho slov se očekává, že ekonomická situace v eurozóně bude v nejbližší době nadále potlačená. Zmiňuje také, že dokonce i trh práce, který byl dosud považován za silný aspekt ekonomiky eurozóny, nyní vykazuje známky útlumu.

Eurostat ve svém rychlém odhadu uvedl, že HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí poklesl o 0,1 procenta oproti druhému kvartálu, kdy vzrostl o 0,2 procenta.

De Guindos, stejně jako prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden, upozorňuje, že v příštích měsících se inflace v eurozóně pravděpodobně dočasně zvýší kvůli zmizení příznivých účinků poklesu cen energií v meziročním srovnání. Očekává se však, že inflace v střednědobém horizontu bude klesat.

V říjnu Eurostat zaznamenal pokles inflace v eurozóně na 2,9 procenta z 4,3 procenta v září, přičemž tato hodnota je stále nad dvouprocentním cílem ECB.

De Guindos zdůraznil, že ceny energií jsou stále hlavním faktorem nejistoty kvůli geopolitickému napětí a dopadům rozpočtových politik. Rovněž uvedl, že ceny potravin mohou být ovlivněny nepříznivými povětrnostními podmínkami.

V říjnu ECB ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na 4,50 procenta, čímž přerušila nejdelší období zvyšování úroků ve své 25leté historii. Tento proces zvyšování úroků byl zahájen v červenci minulého roku s cílem dostat inflaci pod kontrolu, která se loni v eurozóně vyšplhala na rekordních 10,6 procenta.

Zdroj: ČTK, zdroj úvodní fotografie: POLITICO