Christine Lagardeová chce ještě chvíli lenošit na pláži. Prezidentka ECB novinářům řekla, že mezi šíleným zvyšováním sazeb, které vyneslo sazby v eurozóně na rekordní úroveň 4%, a začátkem snižování sazeb by měla být dlouhá „pláž“ neboli „náhorní plošina“ vysokých výpůjčních nákladů. Její názor sdílí i Bank of England, která ve čtvrtek nenaznačila, že by mohla politiku uvolnit, a to i proto, že inflace ve Spojeném království je více než dvojnásobná než její 2% cíl.
Jay Powell s přístupem „high plateau“ nesouhlasí. Předseda Fedu dal ve středu jasně najevo, že americká centrální banka může v příštím roce snížit sazby nejméně třikrát. Powell hovořil o riziku „příliš dlouhého vyčkávání“ s přísnou měnovou politikou, která dusí hospodářský růst.
Tyto komentáře odstartovaly rozsáhlou tržní rally, která vynesla akciový index S&P 500 (.SPX) na nový rekord včetně reinvestovaných dividend, a přiměla investory vsadit na šest snížení sazeb Fedu v příštím roce, jak vyplývá z cen derivátů shromážděných společností LSEG.
Jerome Powell se zjevně soustředí na to, aby se vyhnul recesi v roce 2024, který je ve Spojených státech rokem voleb. Lagardeová se více obává přetrvávající inflace způsobené silným růstem mezd. Přesto vlastní prognóza ECB naznačuje, že bude muset tento tvrdý postoj zmírnit. Podle projekcí ECB se celková inflace sníží z letošních 5,4% na polovinu, v roce 2024 na 2,7% a v roce 2025 téměř dosáhne 2%. Mezitím se očekává, že eurozóna v příštím roce poroste pouze o 0,8%, což je snížení oproti zářijové prognóze 1% expanze.
Investoři do značné míry diskontují tvrdé řeči ECB. Ačkoli euro ve čtvrtek vůči dolaru posílilo, derivátové trhy sázejí na to, že ECB bude následovat Fed a v březnu vyhlásí první snížení sazeb, přičemž další uvolnění by mělo do konce roku 2024 přivést sazby v eurozóně na úroveň kolem 2,5%. Vzhledem k tomu, že se nad Evropou stahují stále temnější ekonomická mračna, bude muset Lagardeová sbalit ručníky, pokud se chce vyhnout bouři.
Novinky v kontextu
Evropská centrální banka ponechala 14. prosince úrokové sazby beze změny a potvrdila, že výpůjční náklady zůstanou na rekordních hodnotách i přes nižší inflační očekávání.
ECB ani nenaznačila možné snížení klíčové depozitní sazby ze současných 4% a místo toho zdůraznila, že inflace se brzy odrazí ode dna a cenové tlaky zůstávají silné. Tento postoj kontrastuje s postojem amerického Federálního rezervního systému, který 13. prosince signalizoval, že v roce 2024 sníží úrokové sazby nejméně třikrát.
Zdroj: Reuters