Zájem se soustředí na to, zda saúdskoarabská vedená podskupina OPEC vyřeší rozpory, které vznikly po tom, co Angola a Nigérie vyjádřily odpor proti nižším základním úrovním pro následující rok, jak uvádějí zdroje CNBC. Tyto základní úrovně, které jsou východiskem pro stanovení produkčních kvót, byly v minulosti předmětem sporů v OPEC+, například v létě 2021 kvůli nesouhlasu Spojených arabských emirátů.

Obě země, Angola a Nigérie, čelí poklesu těžby způsobeném nedostatkem financí, omezenými kapacitami a sabotážemi infrastruktury. Nižší základní hodnoty by mohly představovat riziko pro případný budoucí nárůst produkce. Základní úrovně těchto dvou zemí pro rok 2024, a tedy i jejich produkční kvóty, měly být posouzeny na základě údajů od tří nezávislých poskytovatelů.

Dva anonymní delegáti OPEC+ uvedli v úterý pro CNBC, že dosud nebylo dosaženo kompromisu, přičemž čas se krátí před klíčovými schůzkami mezi OPEC, OPEC+ a jejich technickým výborem.

Setkání původně plánovaná jako osobní ve Vídni byla nakonec přesunuta na virtuální formát. Jejich nové datum koliduje s prvním dnem konference OSN o změně klimatu (COP28) v roce 2023, kterou pořádají Spojené arabské emiráty, klíčový člen OPEC, usilující se prezentovat jako zastánce ekologického přechodu.

Kromě vnitřních sporů se OPEC+ potýká s vnímaným nesouladem mezi cenami a základními údaji o nabídce a poptávce, což skupinu frustruje – včetně saúdského ministra energetiky prince Abdulazíze bin Salmána, který v květnu varoval spekulanty na trhu, že by se měli „mít na pozoru“.

Minulý týden tři delegáti OPEC+ upozornili, že na ceny ropy v poslední době vliv mají likvidace na nesnadných trzích s futures kontrakty, zatímco další delegát poznamenal, že ceny jsou ovlivněny globálními politickými událostmi, včetně situace v Gaze.

Členové OPEC+ již snížili produkci ropy o 2 miliony barelů denně, ke kterému se přidalo další dobrovolné snížení těžby některými členy o 1,66 milionu barelů denně. Tyto kroky byly dohodnuty až do konce roku 2024.

K tomu Saúdská Arábie a Rusko provedly dodatečná snížení dodávek o 1 milion, respektive 300 000 barelů denně do konce tohoto roku. Tyto kroky dočasně podpořily ceny ropy, které v první polovině roku klesaly kvůli vysokým úrokovým sazbám a bankovním otřesům, ale zisky se od té doby vrátily zpět kvůli slabému oživení v Číně a politické nejistotě na Blízkém východě.

Jeden z delegátů uvedl, že OPEC+ bude muset vydat politické prohlášení k „podpoře trhu“, zatímco jiný naznačil možnost dalšího snížení produkce. Třetí delegát však považuje za nepravděpodobné, že by koalice změnila svůj přístup, přičemž zdůraznil nejistotu ohledně situace v Íránu a Venezuele, kde USA naznačily zpřísnění, respektive uvolnění svých ropných sankcí.

Další škrty produkce by mohly způsobit napětí s Bílým domem, který preferuje nízké ceny paliv, ale od loňského roku se zdržuje komentářů po slovním střetu s Rijádem. Výzvy USA k zvýšení produkce jsou v rozporu se snahami o globální dekarbonizaci, které Washington podporuje, například na konferenci COP28.

Únik ropy

OPEC+ a globální trhy čelí nejistotě, zda se současný konflikt mezi Izraelem a palestinskou militantní skupinou Hamás rozšíří na širší Blízký východ, což by mohlo připomenout krizi z před 50 let, kdy několik arabských zemí omezilo vývoz ropy do USA.

Dva delegáti OPEC+ ujistili, že koalice nebude používat těžbu ropy jako politický nástroj, přičemž jeden ze zdrojů připomněl, že embargo z roku 1973 bylo rozhodnutím Organizace arabských zemí vyvážejících ropu.

Postoj Saúdské Arábie k Izraeli, který byl dříve omezen kvůli snahám USA o normalizaci vzájemných vztahů, se pomalu zpřísňuje. Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán vyzývá ostatní země, aby nezásobovaly Izrael zbraněmi. Výzvy íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího k uvalení islámského ropného embarga na Izrael zůstaly zatím bez odezvy. Status Íránu jako země postižené sankcemi také výrazně omezuje jeho vliv v diplomacii OPEC+.

Samotné toky ropy v Teheránu jsou dlouhodobě zpochybňovány. Amos Hochstein, poradce Bílého domu pro energetickou bezpečnost, řekl televizi Bloomberg, že Spojené státy budou nyní na pozadí obnovené války na Blízkém východě uplatňovat ropné sankce vůči Íránu, a o íránském vývozu ropy poznamenal: „Tato čísla se sníží.”

Libye nedávno zpřísnila svůj zákon, který kriminalizuje jakékoli vztahy s Izraelem. V důsledku toho byla jedné lodi, která dříve plula do Izraele, odmítnuta nakládka ropy, jak informoval libyjský dopravce pro CNBC. Navíc, samostatné rozhodnutí jemenských Hútíů zajmout nákladní loď kvůli podezření na izraelské vazby a označit všechny tankery vlastněné Izraelem nebo obchodující s ním za „legitimní cíl“ zvyšuje riziko a oslabuje bezpečnost populárních ropných tras v Rudém moři.

Zdroj: CNBC, zdroj úvodní fotografie: Daily Post Nigeria