K tomuto zvýšení daní přispěla mimořádná daňová opatření, jako je daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Na druhé straně došlo ke snížení výběru spotřební daně a silniční daně ve srovnání s předchozím rokem. Tato data byla zveřejněna Ministerstvem financí a týkají se plnění státního rozpočtu za rok 2023.
Hlavním zdrojem daňových příjmů státu je tradičně daň z přidané hodnoty (DPH), z níž bylo loni vybráno 567,2 miliardy korun. Nicméně, růst výběru DPH byl pomalejší než celkový nárůst daní, a to o 5,8 procenta. Tento fakt mohl být způsoben omezením spotřebitelské poptávky kvůli rychlému růstu cen, což částečně vykompenzoval vliv inflace na růst daňových příjmů.
Největší meziroční růst byl zaznamenán v oblasti daní z příjmů právnických osob, který vzrostl o 33,1 procenta na 313,3 miliardy korun ve srovnání s rokem 2022. Kromě toho energetické a petrochemické společnosti a velké banky přispěly do státního rozpočtu dalšími 39,1 miliardy korun prostřednictvím windfall tax.
Energetické společnosti také přispěly dalšími 18,5 miliardy korun prostřednictvím odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. I když mimořádná daňová opatření přinesla dodatečné příjmy, nepodařilo se dosáhnout plánovaného výnosu ve výši 100 miliard korun, který byl předpokládán při sestavování rozpočtu na rok 2023.
Rovněž výběr daně z příjmů fyzických osob zaznamenal významný meziroční růst o 20,4 procenta na 235,3 miliardy korun. Na tomto vzestupu se podílel i nárůst výběru hazardní daně, která vzrostla o 11,3 procenta na 18,3 miliardy korun.

Spotřební daň poklesla o 3,1 procenta na 155,6 miliardy korun. Tento pokles lze přičítat zejména změnám v preferencích spotřebitelů v oblasti tabákových výrobků.
Výrazný meziroční pokles zaznamenala silniční daň, jejíž výběr klesl o 71,2 miliardy korun na 0,5 miliardy korun. Toto snížení bylo způsobeno rozhodnutím přijatým v druhé polovině roku 2022, které omezovalo počet plátců této daně. Výběr daně z nemovitosti zůstal na úrovni roku 2022 a činil 12,5 miliardy korun.
Celkově státní rozpočet obdržel v roce 2023 z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení částku 937,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 18,7 procenta. Rozpočet však stále skončil se schodkem ve výši 288,5 miliardy korun, což je o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Tento schodek byl čtvrtý nejvyšší v historii České republiky.
Některé daně jsou tzv. sdílenými daněmi, což znamená, že jejich výnosy jsou rozděleny mezi státní rozpočet, města a kraje. Na kraje loni připadlo 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celkového hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob. Naopak mimořádné daně byly stoprocentním příjmem státního rozpočtu.
Zdroj: ČTK