Rozpočtové příjmy od ledna do dubna vzrostly o 10,9 procenta na 591,9 miliardy korun, zatímco výdaje se zvýšily o 1,5 procenta na 745 miliard korun. „Výsledky rozpočtu již odrážejí počátek ekonomického oživení, což je doprovázeno růstem mezd a výrazným nárůstem inkasa daní z příjmů i DPH,“ komentoval Zbyněk Stanjura. Dodal, že je příliš brzy hodnotit dopady konsolidačního balíčku, ale první měsíce ukazují, že se ekonomika nedusí.
Na příjmové straně rozpočtu nejvíce vzrostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, a to o 21,3 procenta na 46,1 miliardy korun. Tento nárůst ovlivnilo snížení prahu pro vyšší sazbu daně z příjmů a úprava zdanění nepeněžních benefitů. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 17,1 procenta na 44,1 miliardy korun. Spotřební daně vzrostly o 10,8 procenta na 48,1 miliardy korun, s významným příspěvkem od daní z minerálních olejů a lihu. Příjmy z DPH dosáhly 120,9 miliardy korun, což je o 2,9 procenta více.
Na straně výdajů dominovaly sociální dávky, které meziročně vzrostly o 5,5 procenta na 304,2 miliardy korun, včetně 239,6 miliardy korun na důchody. Transfery podnikatelům klesly o 36,1 procenta v důsledku ukončení energetických dotací.
Kapitálové výdaje dosáhly 54,9 miliardy korun, což je o čtyři procenta více než v loňském roce, převážně díky spolufinancování EU projektů.
Pro tento rok je naplánován rozpočtový schodek 252 miliard korun při příjmech 1,94 bilionu korun a výdajích 2,19 bilionu korun. Loni rozpočet skončil s deficitem 288,5 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Zdroj: ČTK