Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, avšak zároveň představuje pátý nejvyšší deficit v historii České republiky. V srpnu loňského roku činil schodek 194,6 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o dvě procenta. Výdaje ke konci srpna činily 1,446 bilionu korun, což je meziročně nárůst o 0,4 procenta.
„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, ale pokud budeme jako vláda nadále přistupovat k výdajům zodpovědně, měli bychom být schopni dodržet schválený celoroční deficit 252 miliard korun,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministr také zdůraznil, že stagnace celkových výdajů v souhrnu za uplynulých osm měsíců je pozitivní zprávou, zejména v kontextu růstu povinných plateb do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a obsluhy státního dluhu. Na příjmové straně je patrný nárůst daňových příjmů, což je důsledek změn zavedených ozdravným balíčkem.
Na příjmové straně rozpočtu se nejvíce projevil výběr daní a pojistného, kde bylo vybráno o 7,2 procenta více než v předchozím roce. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 14,2 procenta.
Ministerstvo financí připisuje tento nárůst růstu mezd i změnám zavedeným konsolidačním balíčkem, jako je snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, což je o 9,2 procenta více než loni. Tento růst byl podpořen zvýšením vyměřovacího základu pro živnostníky a znovuzavedením nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard korun.
Na dani z přidané hodnoty získal státní rozpočet 245 miliard korun, což je meziroční nárůst o 6,2 procenta. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy korun. Naopak inkaso daně z příjmu právnických osob kleslo o 10,9 procenta na 110,4 miliardy korun. Příjmovou stranu rozpočtu také zatížily nižší příjmy z Evropské unie, které byly o 27,3 miliardy korun nižší než loni.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na které stát vyplatil 603 miliard korun, což je meziroční nárůst o 4,4 procenta. Z toho 474,7 miliardy korun bylo vyplaceno na důchody. Výdaje spojené s podporou kvůli vysokým cenám energií meziročně klesly o 47,4 miliardy korun.
Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 11 procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy korun a dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Ministerstvo financí uvedlo, že uvolňování a realizace státních investic letos ovlivňuje přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy ve výši 1,94 bilionu korun a výdaji ve výši 2,19 bilionu korun. Plánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loňský rozpočet skončil s deficitem 288,5 miliardy korun, což byl nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii České republiky.
Zdroj: ČTK
