ČEZ plně ovládá Severočeské doly, se zaměřením primárně na těžbu uhlí. Výrazná část produkce této firmy se používá v elektrárnách skupiny, a podobně je tomu u vápence používaného v odsiřovacích zařízeních elektráren, který těží společnost Lomy Mořina na Berounsku. V té má společnost ČEZ podíl 51%, zatímco zbytek vlastní společnost Českomoravský cement, a tudíž nadnárodní skupina HeidelbergCement.
Podle zveřejněné zprávy stát minulý rok přišel od těchto dvou společností dohromady o více než 604 mil. Kč. V roce 2021 to bylo o zhruba 130 mil. Kč méně. Nicméně, do výsledku se také promítla mimořádná platba za důlní infrastrukturu státnímu podniku DIAMO.
Zmiňované Severočeské doly tradičně dominují celkovému objemu a hodnotě produkce. Nejvýznamnější položkou jsou platby za vytěžené nerosty, zejména hnědé uhlí. Tyto platby jsou určovány podle výhřevnosti těženého uhlí a směřují k Českému báňskému úřadu. Konkrétně se platí 1,18 Kč za každý GJ (gigajoul) uhlí. Loni byly tyto platby odhadnuty na téměř 230 mil. Kč, což je nárůst o přibližně 35 mil. Kč oproti předchozímu roku.
Nicméně v posledním roce daň z příjmu překonala zmíněný odvod. Zatímco v roce 2021 zaplatily Severočeské doly daň ve výši 173 mil. Kč, tak loni tato částka vzrostla na téměř 321 mil. Kč. Kromě toho společnost platí také za dobývací prostory, daň z pevných paliv a platby za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, které vznikají v souvislosti s rozšiřováním těžby. Nicméně loni nedošlo k žádnému odnětí půdy ze zemědělského fondu a v roce předchozím firma platila v této souvislosti nadprůměrných 49 mil. Kč. Tento poplatek byl spojen s přípravami na rozšíření povrchové těžby v Dolu Bílina a Dolu Nástup Tušimice. Platba za dobývací prostory zůstala meziročně stabilní na necelých 10 mil. Kč.
V platebních povinnostech společnosti byla nově zahrnuta platba ve výši 31,7 mil. Kč jako protiplnění za úplatný převod důlní infrastruktury, včetně všech součástí a příslušenství, která dříve sloužila převážně k těžbě cínových a wolframových rud. Tato infrastruktura se nachází v prostoru chráněného ložiskového území v lokalitě Cínovec.
Není úplně jasné, zda Severočeské doly tuto infrastrukturu získaly v souvislosti se skupinou připravující se na možnou těžbu lithia na Cínovci. Nicméně ČEZ nedávno oznámil, že připravuje pilotní linku na zpracování vytěžené lithiové rudy.
Je důležité si připomenout, že ČEZ se stal v roce 2020 majoritním 51% vlastníkem společnosti GEOMET po politickém tlaku. Tato společnost drží přednostní práva na průzkum a využití ložiska na Cínovci, kde se předpokládá možná těžba lithia. Po několika odkladech by mělo být rozhodnuto letos, zda bude těžba realizována. V roce 2017 hovořil Keith Coughlan, šéf původního vlastníka GEOMET, o možné těžbě již v roce 2021 v případě optimistického scénáře. ČEZ však naposledy uvedl, že těžba by mohla začít až v roce 2026, s plnou těžební kapacitou dosaženou o 2 až 3 roky později.
Vraťme se zpět k platbám. Lomy Mořina zaplatily státu v porovnání s ostatními společnostmi pouze nepatrnou částku, celkem pouhých 3,7 mil. Kč, což je méně než desetina oproti předchozímu roku. Nicméně v roce 2021 hrála důležitou roli platba téměř 36 mil. Kč v souvislosti se snížením základního jmění těžební společnosti. Standardní platby ostatních společností meziročně mírně klesly.
Závěrem lze konstatovat, že od roku 2016, co se týče pravidelně zveřejňovaných údajů, skupina ČEZ nejvíce zaplatila státu v segmentu těžby v roce 2018, kdy částky dosáhly 840 mil. Kč. Od té doby však platby postupně klesaly a dosáhly nejnižší úrovně v roce 2021, kdy firmy odvedly státu necelých 474 mil. Kč.
Pár slov na závěr
Platby za těžbu nerostů jsou pro stát významným zdrojem příjmů. Skupina ČEZ a její těžební společnosti jsou v této oblasti klíčovými hráči v České republice a jejich platby jsou důležité pro státní rozpočet. Zároveň je však třeba brát v úvahu, že těžba nerostů má vliv na životní prostředí a v současné době se diskutuje o nutnosti přechodu na obnovitelné zdroje energie. To může mít dopad na budoucí vývoj těžby a výše plateb státu.
