Turecko nyní čelí nejvyšší inflaci v Evropě a jeho úrokové sazby jsou také výrazně vyšší ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Měnový výbor centrální banky naznačil, že cyklus zvyšování úrokových sazeb se blíží ke svému konci.

Centrální banka ve své tiskové zprávě uvedla, že měnová politika je již téměř na úrovni potřebné k dosažení dezinflačního kurzu, a proto se rozhodla zpomalit tempo zpřísňování měnové politiky. V listopadu banka zvýšila úrokovou sazbu o pět procentních bodů. Očekává se, že současný cyklus zpřísňování měnové politiky bude ukončen co nejdříve, ale banka hodlá udržovat přísnou měnovou politiku, dokud to bude zapotřebí pro udržení cenové stability.

Analytik Bartosz Sawicki z Conotoxia předpovídá, že centrální banka by mohla ukončit zpřísňování měnové politiky již příští měsíc zvýšením sazby na 45%. Míra inflace v Turecku v listopadu dosáhla 61,98%, mírně vzrostla z říjnových 61,36%. Centrální banka uvádí, že inflační tlaky přetrvávají kvůli domácí poptávce, neustupující inflaci ve službách a geopolitickým rizikům, přestože zpřísňování měnové politiky již začíná mít dopad na finanční podmínky.

Prognózy centrální banky uvádějí, že inflace by mohla v květnu příštího roku dosáhnout 70 až 75% a do konce roku 2023 by mohla klesnout na přibližně 36%.

To je již sedmé zvýšení základní úrokové sazby od června, kdy se guvernérkou banky stala Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan změnil svůj dlouholetý odpor ke zvyšování úroků. Při nástupu Erkanové do funkce byla základní úroková sazba 8,50%. Erdogan v minulosti odvolal tři guvernéry centrální banky, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK, zdroj úvodní fotografie: CNBC