Po tomto oznámení turecká lira mírně klesla na hodnotu 27,06 vůči americkému dolaru, přičemž dolar v Istanbulu v 14:05 posílil o 0,3% oproti lirě.

Toto je jen další zvyšování úrokových sazeb, které zasáhly turecké občany ve snaze země ovládnout dlouhodobý růst inflace a silně oslabenou měnu.

Od začátku tohoto roku lira k dolaru oslabila o 30%, a během posledních pěti let ztratila vůči dolaru 78% své hodnoty.

V červnu, po více než dvouletém období bez změn, Turecko zvýšilo svou hlavní úrokovou sazbu poté, co turecký prezident Erdogan jmenoval členy do ekonomických funkcí s cílem zavést tradiční ekonomické postupy a řešit rostoucí inflaci.

Ačkoliv ekonomické principy obvykle doporučují zvyšování sazeb k potlačení inflace, Erdogan, který úrokové sazby nazývá “matku všeho zla“, preferoval opačný přístup a prosazoval snižování sazeb.

Během uplynulého roku Turecko snížilo svou hlavní úrokovou sazbu z 19% na 8,5%, přestože inflace dosáhla koncem roku 2022 téměř 80% a v červnu klesla na zhruba 40%.

Po zahájení politiky zvyšování sazeb turecká centrální banka v červenci prohlásila, že má v plánu střednědobě snížit inflaci na 5%. Toto je však velmi odvážný cíl, protože v srpnu dosáhla turecká inflace téměř 59%. Očekávání pro konec roku 2023 nyní předpovídá roční inflaci na úrovni 65%, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu 24,9% z předchozího roku.

Zdroj: CNBC, zdroj úvodní fotografie: Daily Sabah