Turecká lira se za poslední rok vůči americkému benchmarku propadla o zhruba 37%, protože tvůrci měnové politiky se snaží bojovat proti dvouciferné inflaci neustálým zvyšováním úrokových sazeb.
Tento konvenčnější přístup následuje po několika letech neortodoxní politiky, během níž Ankara odmítala zpřísňovat sazby navzdory balonové inflaci, zatímco turecký prezident Recep Tayyip Erdogan běžně označoval zvyšování úrokových sazeb za „matku všeho zla“.
Inflace v zemi se zhruba 84 miliony obyvatel se v prosinci zvýšila na 64,8% meziročně z listopadových 62%. Stále se jedná o zlepšení oproti předchozímu roku poté, co turecká inflace v říjnu 2022 dosáhla maxima 85,5%.
Oslabení liry přichází v době, kdy se nejvyšší turečtí finanční představitelé scházejí v sídle banky J.P. Morgan na Wall Street v New Yorku na prezentacích pro investory zaměřených na měnovou politiku země, bankovnictví, aktiva a finanční trhy.

Zahajovací akce nazvaná „Den investorů“ bude zahrnovat sezení s otázkami a odpověďmi a vystoupení nového guvernéra turecké centrální banky Hafize Gaye Erkana, který byl jmenován v červnu 2023, na řadu témat, jako je například cesta země k dezinflaci. Turecký ministr financí Mehmet Simsek vystoupí prakticky s prezentací o výhledech tureckého financování a fiskální politiky.
Podle tureckého listu Daily Sabah se akce zúčastní více než 200 vedoucích pracovníků významných finančních institucí, včetně společností Vanguard, BlackRock, Goldman Sachs, Morgan Stanley a J.P. Morgan.
Turecká lira ztratila za posledních pět let vůči dolaru více než 80% své hodnoty, což zvýšilo náklady na dovoz a zahraniční dluhy a dramaticky oslabilo kupní sílu běžných Turků.
V červnu loňského roku byl jmenován nový finanční tým a turecká centrální banka se pustila do prudkého obratu a pod Erkanovým dohledem stáhla sazby nahoru. Od té doby byla základní úroková sazba v zemi zvýšena z 8,5% na 42,5%.
Zdroj: CNBC