ČNB aktivně brání korunu před výrazným oslabením již rok. Začala rozprodávat své eurové rezervy a za koruny nakupovat, což vedlo k posílení domácí měny. ČNB vynaložila na tyto operace necelých 26 miliard eur (asi 611 miliard korun) za posledních 12 měsíců, což představuje přibližně 16 procent devizových rezerv z maxima dosaženého v loňském dubnu.

S vysokými devizovými rezervami v eurech (přes 129 miliard) může centrální banka úspěšně ovládat prudké výkyvy domácí měny. Díky tomu je kurz koruny stále silný, což zase zlevňuje dovoz zboží, zejména ropy, a pomáhá tak snižovat inflaci.

Koruna začala prudce oslabovat vůči euru zhruba od pondělí 21. února loňského roku, kdy ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty. O tři dny později začalo Rusko invazi na Ukrajinu, což zasáhlo ekonomiku na celém světě. Vlivem zvýšeného rizika se středoevropské země ocitly v nebezpečném území, což způsobilo další propad kurzu koruny na slabší úrovně.

Když centrální bankéři rozhodli už ne tolerovat prudké výkyvy kurzu, rozhodla bankovní rada, že aktivně bude bránit korunu pomocí intervencí a za nahromaděné eurové zásoby nakupovat koruny v miliardových objemech. Ale nikdo asi nečekal, že rozhodnutí bude až tak účinné a kurz koruny proti euru posílí o více než šest procent za jeden rok, a dokonce se na chvíli dostane na úroveň 23,33 Kč/EUR.

Česká národní banka přechod na režim řízeného plovoucího kurzu zavedla v květnu 1997 a k intervencím sáhla jen zřídka. To proto, že v rámci cílování inflace má k dispozici hlavní nástroj měnové politiky v podobě změn úrokových sazeb. Podle většiny současné bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem je aktuální hlavní sazba na úrovni sedmi procent dostatečná a banka se snaží srazit inflaci právě pomocí silného kurzu měny.

Biliony rezerv

Nahromaděné devizové rezervy v přepočtu přes tři biliony korun se akumulovaly během období před deseti lety, kdy se ČNB rozhodla intervenovat za slabší korunu kvůli hrozbě deflace – tedy poklesu cen. Tímto krokem chtěla centrální banka podpořit vývozce, kteří by se tak stali pro zahraničí levnější a konkurenceschopnější.

Při pohledu na nahromaděné devizové rezervy vysokého objemu se nabízí otázka, odkud se vzaly. Odpověď najdeme v období před deseti lety, kdy ČNB intervenovala s opačným cílem – oslabit korunu kvůli obavám z deflace a podpořit tak vývozce. Za tímto účelem začala nakupovat eura a v období od listopadu 2013 do dubna 2017 udržovala kurz slabší nebo roven 27,00 Kč/EUR, což celkově vyžadovalo intervence v hodnotě přes dva biliony korun. Z technického hlediska však nešlo o tisk peněz, ale o účetní operace.

V důsledku obrovského objemu intervencí se rovněž výrazně zvýšil objem devizových rezerv, kterým nyní disponuje centrální banka. Na začátku roku 2013 dosahovaly celkové devizové rezervy přibližně 34 miliard eur, zatímco ke konci března 2017 se téměř čtyřikrát zvýšily. To znamená, že centrální bankéři mají v budoucnu k dispozici dostatečnou zásobu, na kterou mohou v případě potřeby sáhnout.

Je třeba poznamenat, že asymetrická je schopnost ČNB ovlivnit kurz domácí měny pomocí intervencí. V případě snahy o oslabení měny má centrální banka prakticky neomezený prostor, neboť může vlastní měnu vytvořit v libovolném množství a směnit ji za eura. Na druhé straně, pokud se snaží posílit měnu, její schopnost je limitována množstvím devizových rezerv. V takovém případě si totiž nemůže „natisknout“ cizí měnu, například euro.

Silná koruna

Podle analytika Jiřího Polanského z České spořitelny je obrana koruny centrální bankou správným rozhodnutím, neboť silný kurz koruny je nyní hlavním nástrojem, kterým může ČNB ovlivňovat inflaci. Standardní úrokový kanál, kdy vyšší sazby snižují investice a spotřebu, podle něj není v současnosti příliš účinný, protože firmy si stále více berou úvěry v eurech, takže vyšší sazby ČNB nemají na ně výrazný dopad.

Analytik Jiří Polanský z České spořitelny vysvětluje, že silná koruna brzdí inflaci. Má to dva přímé vlivy – nižší dovozní ceny v korunách snižují inflaci a české firmy a obchodníci nemohou tolik zvyšovat své ceny, aby neztratili zákazníky, kteří by přešli na dovážené zboží. Druhý vliv spočívá v útlumu exportů, které se v zahraničí zdražují a tím negativně ovlivňují zaměstnanost, mzdový vývoj a poptávku domácností.

František Táborský, analytik a měnový stratég pracující v londýnské bance ING, připomíná, že ČNB naposledy zasahovala na devizovém trhu výrazněji při zářijovém zasedání v minulém roce. Nicméně díky posílení koruny na nedávné úrovně už centrální banka nemusí zasahovat a stačí jen její oznámení, že je k intervencím připravena.

Podle Polanského z České spořitelny by centrální banka byla připravena opět intervenovat a posílit korunu, pokud by se její kurz k euru pohyboval v pásmech kolem 24,60 až 24,70 Kč/EUR. Stejný názor má i analytik a měnový stratég František Táborský z londýnské banky ING.

Podle Polanského by ČNB mohla začít korunu opět bránit v rozmezí 24,50 až 25,00 Kč/ EUR, pokud by hrozilo její další oslabení, například kvůli zhoršení nálady na trzích. Závazek intervencí podle něj zatím není důvod ukončit, protože silná koruna pomáhá ovlivňovat inflaci. Pokud by koruna však oslabila do pásma 24,60 až 24,70 Kč/EUR, byla by podle měnového stratega Františka Táborského ČNB připravena opět intervenovat a posílit korunu.

Táborský z ING také upozorňuje, že silná koruna může být negativní zprávou pro exportéry. Nicméně, v současné době je značná část firem proti kurzovému riziku již zajištěna, takže dopad silné koruny na ně není tak silný, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Analytik František Táborský z londýnské banky ING poznamenává, že exportéři pociťují negativní dopady silné koruny. Nicméně, mnoho firem se momentálně zajišťuje proti kurzovému riziku, takže tento dopad není tak výrazný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jako důkaz může sloužit i vývoj běžného účtu nebo zahraničního obchodu, který v posledních měsících ukazuje obrat negativního trendu, i přes rekordně silnou korunu, dodává Táborský.