Od dubna jsou v prodejnách CU v prodeji různé zlaté slitky o velikosti nehtu na prstě a hmotnosti od 0,1 gramu do 1,87 gramu. Cihla o hmotnosti 1,87 gramu se prodává za 225 000 wonů (165,76 USD) a cihla o hmotnosti 0,5 gramu za 77 000 wonů.
Podle místních zpravodajů byly tyčinky o hmotnosti 1 gramu, jejichž cena je 113 000 wonů, vyprodány během dvou dnů. Tyčinky jsou opatřeny blahopřáním, přáním k narozeninám a dokonce i vzory pro typy osobností.
Podle obchodní aplikace pro telefony CU Pocket CU si tyto zlaté slitky nejvíce kupovali lidé ve věku 30 let, kteří se na celkovém prodeji od jejich uvedení na trh podíleli více než 41%. Čtyřicátníci tvoří 35,2% prodejů, následováni lidmi kolem padesátky s 15,6%. Na lidi ve věku 20 let připadá 6,8% všech prodejů.
Poptávka po cihlách a mincích v Jižní Koreji v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 27% na 5 tun v souvislosti s rostoucími cenami žlutého kovu, uvedla Světová rada pro zlato ve své nedávné zprávě. Jednalo se o nejvýraznější čtvrtletní nárůst nákupů zlata v Jižní Koreji za více než dva roky, uvedla WGC.
Na vlně zlatých mincí se vezou i další obchody. V jihokorejském řetězci samoobsluh GS25 si zákazníci mohou zakoupit malé zlaté destičky v prodejních automatech.
„Obvykle v době ekonomické nejistoty, kdy místní měna oslabuje, se poptávka po fyzických zlatých špercích zvýší, protože domácí investoři hledají investice do bezpečných aktiv,“ uvedl Heng Koon How, vedoucí oddělení strategie trhů, globální ekonomiky a výzkumu trhů v UOB.
Podle Korejské burzy zlata se ceny zlata vyšplhaly na rekordních 456 000 wonů (335,3 USD) za 3,75 gramu, tedy 0,13 unce. Naopak korejský won v letošním roce oslabil vůči zelené měně o více než 5 % a v současné době se obchoduje za 1 358,7 vůči dolaru.
WGC zaznamenala nedávný trend rostoucího investičního zájmu mladší kohorty v Asii, a to i přesto, že ceny zlata překonávají rekordní hodnoty.
„Mnoho asijských ekonomik se poprvé po generaci potýká s inflací a finanční nejistotou,“ uvedl pro CNBC prostřednictvím e-mailu Shaokai Fan, globální ředitel WGC pro centrální banky. „Dává smysl, že mnoho mladších investorů zkoumá zlato jako způsob diverzifikace a ochrany svého majetku.“
Spotřebitelé v největší asijské ekonomice, Číně, také nakupují zlato, přičemž trendem mezi mladými lidmi v této zemi se stalo sbírání malých zrnek o hmotnosti 1 gram ve skleněných nádobkách. Čína je také lídrem spotřebitelské poptávky po zlatých špercích, přičemž v roce 2023 tato země předstihne Indii a stane se největším kupcem zlatých šperků na světě.
Samostatně se v USA v loňském roce stal oblíbeným jednorázovým obchodem s jednouncovými zlatými pruty v ceně téměř 1 900 USD maloobchodní skladový gigant Costco.
Zdroj: CNBC, zdroj úvodní fotografie: Bloomberg